Zemědělské (výrobní) oblasti ČR

Zemědělská produkce patří společně s navazující potravinářskou produkcí mezi tradiční sektory českého hospodářství. Za zlomový rok v českém zemědělství můžeme považovat rok 1989. České zemědělství v té době zažilo velkou ekonomickou a majetkovou transformaci, která se do značné míry promítla i do celkové kvality i kvantity zemědělské výroby. Abychom se v českém zemědělství lépe zorientovali, tak se pojďme podívat, jak je možné českou zemědělskou produkci dělit.

V 60. letech minulého století se podle různých faktorů určily jednotlivé hlavní oblasti zemědělské produkce. Mezi hlavní určující faktory patřily:

  • klima – průměrné teploty a celkový úhrn srážek
  • půdní typy
  • a půdní druhy

Chci vyzkoušet eAgronom

Úplně původní rozdělení vzniklo v 70. letech. Nejprve jsme dělili oblasti jednoduše (z dnešního pohledu) na nížinné teplé, nížinné a pahorkatinné, vrchovinné. Nejstarší české rozdělení zemědělských oblastí bylo používáno mezi lety 1960 – 1996.

Poté vzniklo v období 1996 – 2003 další. Dle ekonomické perspektivy pro zemědělskou produkci  se jednotlivé půdní bloky ohodnotily a výsledkem bylo rozdělení do 5 výrobních oblastí (hlavních), které obsahují jedenáct podoblastí. Dalším významným ukazatelem pro rozdělení se od roku 1996 stal tzv. BPEJ. Psali jsme o tomto rozdělení dle bonity půdy již v jednom z minulých článků. Pokud nevíte, co BPEJ je a jak funguje, tak se podívejte zde.

5 hlavních oblastí:

  • Oblast kukuřičná
  • Oblast řepařská
  • Oblast bramborářská
  • Oblast bramborářsko-ovesná
  • Oblast horská

Od roku 2003 existují pouze 4 hlavní oblasti – bez bramborářsko-ovesné.

1. Oblast kukuřičná

Pokud bychom rozdělili zemědělské oblasti dle teploty, tak nejteplejší úrodné nížiny najdeme na Dolní Moravě. Například pro kukuřici je tato oblast nejvhodnější. Stejně tak pro pěstování teplomilné zeleniny a ovoce. Tuto oblast zemědělské produkce najdete v Dolnomoravském a Dyjsko-svrateckém úvalu. Pro tento typ oblasti je charakteristická rovina nebo mírně zvlněný terén a nadmořská výška je do 200 m n.m. Průměrná roční teplota je 9° C a více. Průměrné roční srážky jsou do 500 mm – tedy nízké.

Pěstuje se zde zejména:

Kukuřice na zrno, pšenice, ječmen sladovnický, sója, fazole, slunečnice, len olejný, vojtěška, tabák a někdy také rajčata.

2. Řepařská oblast

Výrobní oblast řepařská se nachází v Polabské nížině a Hornomoravském úvalu zasahuje také na karpatské předhlubně. Pro řepařskou výrobní oblast je charakteristická rovina nebo mírně zvlněný terén. Nadmořská výška do 350 m n.m. Průměrná roční teplota 8 – 9° C a průměrné roční srážky jsou do 600 mm.

obilí

Pěstuje se zde zejména:

Kukuřice na zrno, cukrovka, pšenice, ječmen sladovnický, vojtěška, rané brambory, řepka olejná, hořčice, mák a zelenina.

3. Oblast bramborářská (bramborářsko-ovesná dříve)

Dělí se na dvě hlavní podoblasti. Pěstuje se na ní především žito a brambory případně různé pícniny. Pokud bychom měřili tuto oblast na plochu, tak je nejrozsáhlejší ze všech oblastí. Pokrývá české pahorkatiny a vrchoviny tzn. vyšší polohy jižních a západních Čech. Nachází se v oblastech do 550 m.n.m. Průměrná roční teplota je 6 – 8° C průměrné roční srážky jsou – 600 – 800 mm.

Chci vyzkoušet eAgronom

Pěstuje se zde zejména:

Brambory, pšenice, ječmen (i krmný), žito, oves, tritikale, řepka, len, jetel.

4. Horská výrobní oblast

Tato oblast se vyznačuje malým podílem orné a kvalitní půdy. V horských oblastech najdete spíše plodiny, které jsou typicky nenáročné jako jsou oves a brambory. V horské výrobní oblasti najdeme mnohem větší zastoupení luk a pastvin. Jsou to především oblasti českého pohraničí (Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky, Beskydy) s nadmořskou výškou nad 600 m n.m a chladnějším podnebím. Kde je průměrná roční teplota pod 6° C. Průměrný úhrn ročních srážek je nad 800 mm.

Pěstuje se zde zejména:

Brambory, žito, oves, tritikale, len, jetel.

Chci vyzkoušet eAgronom

Závěrem

V současné době se v Česku stále kategorizuje na zmíněné oblasti. Nicméně v poslední době se klima velmi poměňuje, takže například podnebí charakteristické na jižní Moravě je mnohem teplejší a sušší. S tím přichází i řada výzev pro české zemědělce. Někteří již nyní experimentují s pěstováním nových plodin.