Navštěva Petra Šobáně v Estonsku a prohlídka farmy Männiku Piim

Vždy nás velmi potěší, pokud nás někdo ze zákazníků navštíví v naší estonské kanceláři v Tartu. A začátkem letošního února jsme jedno takové setkání zaznamenali a rádi bychom ho představili i vám, abyste se mohli inspirovat a třeba k nám brzy také zavítat.

Jak probíhala návštěva

Přijel nás navštívit Petr Šobáň z rodinné farmy Šobáňovi. Poté co jsme se s ním osobně setkali, představili jsme mu naše kanceláře v estonském Tartu a ukázali jsme, jak tady pracujeme. Náš COO Stenver mu následně představil nové senzory, které plánujeme nyní spustit pro estonský trh. Dále byl chvíli prostor pro dobré jídlo a zábavu. Petr Šobáň  k nám dorazil před estonským dnem sáňkování, během kterého se jí tradiční estonský koláč Vasttlakukkel a ten si také koupil a ochutnal. My jsme od Petra Šobáně dostali výrobky z jejich vlastní produkce (slivovici a sýry).

Hlavní cíl programu byla ale návštěva jedné z technologicky vyspělých estonských farem – Männiku Piim, takže jsme se v menší skupině vydali tento technologický skvost navštívit. Tato farma je známá tím, že již v minulosti “zrobotizovali” co se dalo, mají velký počet krav a dalším společnostem prodávají mléko (sami ho maloobchodně neprodávají). Mimo jiné je farmář také uživatel eAgronomu a říkal, že díky nám má mnohem lepší přehled a výnos, než minulý rok.

Technické specifikace farmy Männiku Piim od Petra Šobáně

Tato estonská farma funguje již 27 let a zaměstnává 13 lidí. Na farmě je 380 dojnic, ale s jalovicemi a telaty je celkový počet zvířat přibližně 700 kusů. Průměrný počet laktací je 2,5  a užitkovost je přes 11000 kg mléka na laktaci.

Od roku 2007 se farma Männiku Piim stala první estonskou farmou s roboty pro dojení. Mají 5 robotů DeLeval, kteří pracují naplno a do dnešního dne se jim pouze několikrát za celou dobu měnil software.

Inseminaci provádí hlavní veterinář / zoo technik cca  45 – 80 dní po otelení. Dobu určuje podle vrcholu progesteronu (optimálně 36 hodin po jeho vrcholu), který je testován z mléka v přístroji zvaném stádový navigátor.  Mezidobí je do 400 dnů.

Frekvence dojení je 2,4 na krávu za den. Stádo je rozděleno do tří skupin dle tří období laktace. První skupina 140 zvířat s průměrným denním nádojem přibližně 52 kg na krávu. Druhá skupina 180 krav s průměrnou hodnotou 35 kg na krávu a poslední skupina 60 krav s 25 kg mléka na krávu.

Dále má tato farma přibližně 1000 ha pšenice/ječmene, takže není problém se slámou pro mladé jalovice. Ty jsou ustájeny ve stáji se skupinovými boxy,které jsou rozděleny na ležiště a krmiště. Ležiště má  osmistupňový sklon směrem ke krmišti. Díky tomu je hnůj vlastní vahou zvířat vytlačován do krmiště, které je každodenně vyhrnováno. Celkově má farma velmi úsporný a chytře nastavený systém práce. 

Rodinná farma Šobáňovi

Pojďme si nyní ve zkratce představit našeho hosta. Pokud byste se rodinnou farmu Šobáňovi rozhodli navštívit, tak je najdete u Uherského brodu v katastrálním území Vlčnov, kde obhospodařují 110 ha půdy a mají 130 kusů dobytka holštýnského plemene – z toho 50 dojnic.

Příběh rodinné farmy se píše již od roku 1992 a pokračuje až do dnešních dní. Většinu prací na farmě obstarávají v rodinném kruhu plus mají jednu zaměstnankyni. V úplných začátcích Šobáňovi začínali s malou polností a jednou krávou ve chlévě. Dnes již mají vlastní areál disponující veškerým komfortem potřebným k vedení moderní farmy.

Zajímavostí je, že od roku 2008 provozují ve vsi automat na prodej čerstvého mléka a podporují tak místní ekonomiku. Zákazníci si v automatu mohou natočit mléko ve dne či v noci dle potřeby, množství či velikosti vlastních nádob. Dále Šobáňovi vyrábějí čerstvý sýr, smetanu ke šlehání, tvaroh a jogurty.

Šobáňovi se snaží podporovat místní ekonomiku, vyráběné produkty prodávají přímo zákazníkům a přemýšlí o celém nákupním cyklu produktů včetně používání ekologických obalů. Pouze sýry jsou vakuovány do plastů, vše ostatní je prodáváno ve vratných skleněných nádobách.

V listopadu 2019 získaly tyto výrobky ocenění a mohou používat značku tradičního výrobku Slovácka.

Šobáňovi se také zabývají rostlinnou výrobou. Produkují především krmiva pro dobytek. Na zbylé ploše jejich polí pěstují potravinářskou pšenici. Díky vhodně zvolenému osevnímu postupu a různému složení meziplodin kontinuálně zvyšují lokální biodiverzitu, zkvalitňují půdu a snižují vstupy hnojiv a prostředků pro ochranu rostlin.

Pokud vás jejich farma zaujala, můžete je sledovat na Facebooku či Instagramu.