Kyselost půdy a její pH

Kyselost půdy aneb jak dosáhnout ideálního pH?

Bez půdy by nebylo zemědělství, a proto její kvalita a typ je určující faktor pro úspěch českého sedláka. Aby půda zůstala dlouhodobě úrodná a kvalitní, tak je neustále nutné zlepšovat její fyzikální, ale i chemické a biologické vlastnosti. Jak u zemědělské půdy, tak zejména u půd lesních se setkáváme mnohem častěji s půdami kyselými. Tyto půdy jsou méně úrodné a jejich složení prospívá rostlinám hůře.

Chci vyzkoušet eAgronom

Současný stav pH půdy v Česku není ideální. Většina půdních oblastí ČR je zařazena z hlediska acidity jako kyselá a mírně kyselá. Proč se tomu tak stalo? Zejména v 90. letech zde razantně ubylo vápnění a od té doby se jeho spotřeba razantně snížila. Kromě toho ke kyselosti půdy také přispívá nadměrné hnojení a zhoršující se podmínky životního prostředí.

Proč je pro zemědělce kyselost půdy důležitá veličina?

Znalost hodnoty pH půdy je pro zemědělce důležitá veličina o její kvalitě, ale také o procesech, které v ní probíhají. Kyselost půdy ovlivňuje skoro vše, co se v půdě děje. Kromě chemicko-biologických procesů také ovlivňuje výskyt mikrobů, které se významně podílí na rozkladu organické hmoty a tím i na dostupnosti živin v půdě.

Jedním z konkrétních příkladů, proč kyselost půdy je pro zemědělce důležitá, je například mineralizace dusíku při rozdílných hodnotách pH. Pokud už máte se zemědělstvím více zkušeností, tak víte, že v kyselé půdě probíhá uvolňování dusíku mnohem pomaleji, což má za následek mnohem méně potenciálu pro růst. Proto zemědělci kyselost půdy upravují a snaží se tak celkové vlastnosti půdy zlepšit.  Při dlouhodobě dobrém pH půdy se významně zlepšuje schopnost půdy tvořit kvalitní humus, rostlinám lépe rostou kořeny.

Kyselost půdy  a její pH a vápnění

Jak pH změřit

Pro měření a sledování kyselosti půdy je podstatná znalost půdní reakce. Půdní reakce patří mezi nejdůležitější ukazatele půdy. Díky půdní reakci můžeme poznat úrodnost půdy. Pro hodnocení pH půdy je důležité hledisko zrnitostní složení. Orientační test si můžete udělat i sami pomocí speciálních testerů půdy. Jsou sice dražší, ale přesnější a rychlejší. Nicméně starou dobrou metodou je určení pH půdy podle lakmusového papírku. Tento papírek se namočí v roztoku půdy a destilované vody. Podle toho, jak se lakmusový papírek zbarvuje, tak následně určujeme kyselost půdy. Stejný, ale mnohem přesnější rozbor pH půdy můžeme udělat pomocí půdního rozboru. Ideálně za pomocí zemědělské oblastní laboratoře.

Jaký vliv má kyselost půdy?

Změny v kyselosti půdy mají kromě jiného významný vliv na výnos pěstovaných plodin. Níže uvádíme příklady ideálních hodnot pH pro jednotlivé plodiny. Pokud chcete mít ideální výnos těchto plodin, tak byste měli udržovat pH půdy v následujících rozmezích.

brambory – 5,5 – 6,5 pH
oves – 5,6 – 6,8 pH
len – 6,0 – 7,0 pH
pšenice, kukuřice 6,0 – 7,5 pH
hrách, fazole – 6,0 – 7,5 pH
zelenina – 6,5 – 7,5 pH
cukrová řepa – 6,5 – 8,0 pH

Chci vyzkoušet eAgronom

Na kyselých půdách nemůžou rostliny přijímat živiny. Především draslík, fosfor a čpavkový dusík. Nicméně na půdách zásaditých vznikají zase poruchy látkové výměny. Ta se následně projevuje žloutenkou. V případě příliš kyselé půdy se používá tzv. vápnění. Význam vápnění do velké míry závisí na konkrétním poli a klimatických podmínkách. A samozřejmě – na samotných plodinách. Jinými slovy – neexistuje univerzální návod, jak často a kolik vápnit. Čím kyselejší půda, tím vhodnější a důležitější je vápnit. Obecně ale lze říci, že díky vápnění se některé obilniny jako jarní ječmen, žito či oves jeví jako mnohem výnosnější. Stejně tak jednoleté pícniny, které vápnění zkrátka mají rády.

Jaké je ideální pH?

Univerzální optimální hodnoty pH půd jsou 5,5 – 6,0 pro lehké půdy a 6,0 – 6,5 pro střední půdy. Pro těžké půdy se snažíme dosáhnout pH kolem 7. Hodnotu pH půdy také ovlivňuje chemické složení matečné horniny. Například na žule vznikají půdy spíše kyselé a na vápencích naopak zásadité. Okyselování půd je často navíc způsobené ještě zásahem člověka do životního prostředí – zejména znečištěným podnebím a tzv. kyselými dešti.

vápnění půdy a pH

Aciditu půdy je možné regulovat vápněním. Abyste dosáhli výše uvedených hodnot, tak je potřeba přizpůsobit dávku vápnění. Jak zjistit, zda zemina obsahuje dostatek vápna či nikoliv? Nejprve je dobré přezkoumat výskyt plevele. To je nejjednodušší, ale také nejméně přesná metoda.

Na kyselých půdách obvykle roste šťovík, přeslička, jitrocel, máta polní, violka trojbarevná, vlčí bob či jitrocel. Na zásaditých najdete spíše hořčici, komonici, stračku, hlaváček, drchničku či pryšec. Starý test na obsah vápna v půdě praví, že byste měli na misce nalít 8 % ocet na usušený vzorek zeminy. Pokud substrát zašumí, tak je v zemině vápna dostatek. Pokud ne, tak je třeba vápnit.

Chci vyzkoušet eAgronom

Mnoho z vás, zvlášť pokud jste ekologičtí zemědělci, si teď pravděpodobně klade otázku, zda je vápnění v pořádku. Vápník se v ekologickém zemědělství podobně jako v konvenčním zemědělství dostává do půdy především vápněním. Rozdíl je v tom, že v ekologickém zemědělství je zakázáno používat pálené vápno, které poškozuje mikrobiální život v půdě. Doporučuje se používat vápenec či dolomit (podle zásobení půdy hořčíkem). Vápní se častěji na lehkých půdách a ve vlhčích oblastech 1x za 2 roky, na těžších půdách 1x za 3 roky a menšími dávkami. Nevápní se k bramborám a také současně s hnojem kvůli dusíku, které by vyprchal ve formě čpavku.