klimatická změna a zemědělství

Jak klimatická změna může ovlivnit Česko

Z médií dnes denně slyšíme různé názory na klimatickou změnu. Někteří tvrdí, že je to jen dočasný problém, ale jiní varují, že éra zeleného Česka zcela skončila a že z jižní Moravy se stane Balkán. Jak už to tak bývá, tak pravdu odhalí až budoucnost. Jistý je ale fakt, ať už je změna dočasná či trvalá, že se s ní bude muset popasovat především český zemědělec a občan.

Lepší hospodaření s vodou aneb jak bojovat se suchem

Ano, zase ta voda. Věnovali jsme jí minulý měsíc celý článek, ale je to téma, které rezonuje se všemi oblastmi českého zemědělství. Pokud si myslíte, že největší problém je trvající období sucha, tak jste možná na omylu. Problém, který je možná ještě významnější, je kvalita spodních vod – ta je bohužel v trvalém poklesu.

Chci vyzkoušet eAgronom

U hlubokých vrtů a pramenů to zatím tak velký problém není, ale u mělkých vrtů překročilo limity měření 95 % měřených případů. Podle zprávy jsou nejvýraznějším znečištěním pesticidy a herbicidy používané pro ošetřování řepky, kukuřice a řepy. Zdá se, že české zemědělství stále trpí díky následkům kolektivizace různými problémy. Ať už je to samotný přístup k hospodaření jako takovému, nadužívání chemie nebo například odvodnění českých polí. Dnes totiž naopak voda v polích chybí. Odvodněním, které komunisté do české krajiny nainstalovali v podobně odvodňovacích trubek či různých skrytých drenáží pod povrchem jsou česká pole protkaná. Problémem je, že dnes neexistují žádné mapy, takže je velice náročné a mnohdy i nemožné všechna tato „vylepšení“ odstranit.

klimatická změna a zemědělství

V české krajině je odvodněno přes 1,1 milionů hektarů – což je přibližně 25 % veškeré zemědělské půdy. Navíc čeští zemědělci se do zpětného „zamokřování“ polí příliš nehrnou. Zemědělská technika je stále těžší, takže často sušší prostředí spíše kvitují.

V rámci agrosalonu na zemědělské výstavě Země živitelka byla konference Voda v krajině v 21. století, které se zúčastnili představitelé vlády v čele s premiérem Babišem a dále odborníci na vodohospodářství v krajině s experty z Izraele. Důvod, proč se tato konference uspořádala, je zřejmý. Čeští zemědělci se musí s vodou naučit lépe hospodařit. Od roku 2015 již české ministerstvo zemědělství poskytlo přes 30 miliard korun pro zlepšení stávající situace, uvedl ministr Toman.

Jedním z prvních pilotních projektů, které má za cíl eliminaci škod dlouhodobého sucha, je také například projekt Chytrá krajina. Všechny tyto zkušenosti společně s návštěvou expertů z Izraele jsou pro české zemědělce nesmírně cenné. Do budoucna se snad budou podobné akce opakovat.

Pšenice z českých polí může zcela zmizet

Pamatujete si na minulý článek, ve kterém jsme psali o významných českých plodinách? Pokud ano, tak víte, že v průběhu historie se tyto plodiny mohou výrazně měnit (a také se mění). Celkovou proměnu českého hospodářství nevede pouze neviditelná ruka trhu, ale může za ní i například počasí.

Pšenice a kukuřice jsou jasnými favority současnosti. Pokud ale o ně nebude zájem, tak budou i česká pole vypadat jinak. Pro časopis Euro pan Trnka, vedoucí týmu Klimatická změna, řekl, že pěstování těchto dvou plodin se v budoucnosti nemusí zemědělcům vyplatit a hrozí tak nedostatek krmiva pro chov dobytka. Trnka také řekl, že lukrativní chmel pravděpodobně nezmizí a že by mohlo přibývat také více vinic – zejména na jižní Moravě.

klimatická změna a zemědělství

Vcelku dobré podmínky pro pěstování v suchu mají ječmen i pšenice. Nicméně jejich problém při pěstování v sušších krajinách je výrazně nižší výnos – a to je pro české zemědělce zásadní překážka. Pokud se jim nebude pěstování vyplácet, tak je zkrátka pěstovat nebudou.

Nové možné plodiny na českých polích

Nové tendence mezi zemědělci jsou, ale v podobně současného trhu spíše na experimentální úrovní. Zkouší se ve větším měřítku pěstovat čirok, což je suchomilná rostlina, která je na pěstování v suchu přímo stavěná. Používá se jako krmná plodina, či jako palivo.

Chci vyzkoušet eAgronom

Kromě čiroku se také experimentuje s větším pěstováním kukuřice. Problémem však je, že nejprve je nutné současná hospodářská zvířata na nová krmiva přivyknout a vše řádně otestovat. Dle slov pana Trnky má velkou příležitost se prosadit také žitovec neboli tritikále, který se používá jako krmivo, ale má potenciál také jako plodina pro spotřebu lidmi.

Jak už jsme neznačili, tak vývoj českého zemědělství není a nebude ovlivněný pouze měnícím se klimatem. Pro zemědělce je důležitým faktorem i zisk a schopnost konkurovat kolegům z jiných prostředí (třeba i výnosnějších). Takže v důsledku probíhajících diskuzí je třeba mít vždy na paměti, že zemědělci jsou také podnikatelé. Potřebují být v zisku, protože bez nich zemědělství existovat tak, jak ho známé dnes, nebude.