Jak šetrně zabránit odplavování dusíku z polí

V dnešním článku vám představíme různé agrotechnické postupy, díky kterým bude vaše půda kvalitnější. Použitím zmíněných agrotechnických postupů dosáhnete lepších výsledků v celkové péči o vaši půdu a krajinu.

Jedním z hlavních problémů českých polí je nadužívání resp. používání velkého množství dusičnanů. Už jsme o nich psali v jednom z minulých článků, ale není na škodu si připomenout, co jsou tyto látky zač.

Hlavním jejich problémem je plošné znečištění spodních vod. Často si lidé myslí, že toto znečištění spodních vod je způsobené pouze nadužíváním hnojiv a z části to pravda být může. Abychom vše ale uvedli na pravou míru, tak je třeba dodat, že mnoho znečištění dusičnany je způsobené pouhou přeměnou dusíkatých organických látek v půdě. Zdroje těchto látek mohou být různé. Například statková hnojiva živočišného původu nebo hnojiva minerální.

Jednou z možností, jak snížit množství vyplaveného dusíku do spodních vod může být například pomocí mezipásů polních plodin. Větší problém s dusíkem je v ČR například u pěstování kukuřice a u ní tyto mezipásy hezky s problémem pomáhají.

Problém s dusičnany začíná už v době, kdy jsou tyto látky aplikované do půdy. Zemědělci tato hnojiva používají v nesprávnou dobu, kdy porost tyto látky nepřijímá. Konkrétně se jedná o aplikaci kejdy apod. v období na konci zimy či v brzkých jarních měsících.

Jak již bylo poukázáno dříve, tak pokusy na polích zjistily, že i přes významné snížení obsahu N v aplikovaných hnojivech nepřispělo ke snížení vyplavování dusíku do spodních vod. Jako zabránění tomuto neduhu se většinou doporučuje využívání meziplodin v maximální možné míře.

V nadpisu článku jsme zmínili i další agrotechnické postupy, které je potřeba proti tomuto problému používat. Jedná se například o:

  • omezení hnojení
  • dělená aplikace minerálních hnojiv
  • přechod na pomaleji působící hnojiva
  • vyloučení podzimní aplikace kejdy
  • vyloučení podzimního zaorávání jetelovin
  • meziplodiny

Všechny tyto výše zmíněné postupy se projevují snížením ztráty dusíky. V závěru našeho článku je také třeba připomenout, že v aplikaci agrotechnických postupů je také třeba zohlednit různé varianty osevních postupů v kontextu typu konkrétní půdy.

Naprosto nejhorší výsledky vykazují lehké a písčité půdy při pěstování kukuřice. Při použití doporučovaných meziplodin se vyplavení dusíku do vod snížilo o 35 – 55 %, ale celkový výnos to neovlivnilo. Jiné studie oproti tomu ukazují, že ještě významnější pro snížení odvodu dusíku je dynamika srážko-odtokového procesu.

Co dalšího můžeme na našich polích dělat?

Mezi další agrotechnické postupy zařazujeme:

  • Důlkování a hrázkování (je určeno k zadržení vody a omezení jejího erozního působení
  • Pěstování travních porostů (využíváme je zejména ve svažitém terénu)
  • K základním agrotechnickým opatřením patří podzimní orba
  • Ponechání strniště na poli až do jarních měsíců výrazně omezuje vodní erozi půdy

Závěrem

Co říci závěrem? Z článku vyplývá, že odplavování dusíku do vod lze zabránit mnoha agrotechnickými opatřeními. Vše začíná u volby správného osevního postupu pro konkrétní pole a půdu. Následně je důležité mít na polích meziplodiny, které dokáží spoustu práce vykonat sami o sobě. Dusík je často na polích ve velkém množství v nevhodné době a většina se ho vlivem počasí a drenáže odplaví. Cílem je využít jeho potenciál na maximum ve správnou dobu.


Přihlásit se do newsletteru