Hraboš a situace kolem něj v zemědělství

Podobně jako loni plnilo zemědělské titulky sucho a vedro, tak letos (protože sucho nebylo tak hrozné…) se média zajímala o jiný problém v zemědělství – hraboše. Nechtěli jsme o tomto tématu psát již v létě, kdy o něm psali všichni. Utřídili jsme všechny možné informace, setkali jsme se se zemědělci, kteří s hrabošem bojují a vznikl tento článek.

hraboš a jak na něj

I když to vypadá, že problém je vyřešený, opak je pravdou. Zatímco zemědělci počítají škody, jaké hraboš napáchal v obilí, tak on mezitím škodí dál – v kukuřici. Josef Umlášek pro Denik.cz řekl: “Pole ozimé pšenice kvůli řádění hrabošů vypadalo jako po sklizni. V katastru Újezdu u Brna se škody pohybovaly mezi čtyřiceti až sedmdesáti procenty. V okolí Sokolnic hraboši sežrali asi dvacet až třicet procent sklizně”.

Chci vyzkoušet eAgronom

Proč tu máme letos hraboše

Podle vědců za zvýšený výskyt hrabošů může letošní zima. Prý byla velmi mírná a hraboši mohli lehce přezimovat pod listy řepky. Kromě toho je určitým důvodem také populační cyklus tohoto hlodavce. Jednou za dva či tři roky je tato křivka na maximu a to se stalo právě letos. Nicméně hraboši byli přemnožení už loni a je možné, že příští rok bude jejich výskyt ještě horší. Velmi záleží na počasí v následujících měsících. Abychom byli přesní, tak problém s hrabošem není celorepublikový. Hlavní oblast, která byla postižena, je jižní Morava. Jeden náš uživatel má pole v okolí Přerova a s hrabošem bojuje také.

hraboš a české zemědělství

Ochranáři VS. zemědělci

Do centra pozornosti médií se dostal pesticid Stutox II. Tento pesticid se právě používá k hubení hrabošů a podle většiny zemědělců je to jediný prostředek, který může sklizeň před hrabošem ochránit. Podle ochránců přírody ale tento pesticid hubí i různé druhy ptáků a jiných savců. Podle informací z 27. srpna ČIŽP (Česká inspekce životního prostředí) prověřuje desítky hlášení o plánované aplikaci tohoto pesticidu. Jediný, kdo má z přemnoženého hlodavce radost, jsou ptáci – dravci a sovy. Ti mají doslova hody. Například ohrožení sýčkové, kteří byli skoro vyhynutí, se díky hrabošům rozmnožují lépe a ornitologové dokonce objevili rodinku se sedmi mláďaty – normálně jich mívají 3 – 5. Přesná číslo budeme mít od ornitologů až na přelomu roku, ale předběžné statistiky vypadají velice slibně.

Chci vyzkoušet eAgronom

Jak situaci řešit přírodně?

Použití pesticidu by měla být až poslední možnost. Někteří zemědělci proto zkoušejí i přírodní metody hubení jako je hluboká orba či podmítka. Problémem je, že pokud je v okolí nedostatek dravců, kteří by s hubení pomáhali, tak je situace často v rukou hrabošů – je jich zkrátka moc. Ochranáři zemědělcům vzkazují, že s obyčejnou orbou – zejména tou hlubokou by měli začít a pokud už opravdu budou muset Stutox II aplikovat tak ne plošně, ale do nor. Po rozhovoru s jedním zemědělcem jsme se ale dozvěděli, že je velmi těžké odlišit nory hraboše a případně jiného hlodavce, takže ani toto řešení není stoprocentní.

Ke slovu se dostal i ředitel ústavu, kde pesticid v 70. letech vznikl. Jan Zukal říká, že kolem přemnožených hrabošů koluje celá řada mýtů. Tvrdí například, že přípravek životní prostředí nekontaminuje, protože se rychle rozkládá a minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. I přesto také nedoporučuje hromadnou aplikaci, a to zejména proto, že by nedávala ekonomický smysl. Aplikace by byla dražší než případně ztráty způsobené hraboši. Co se týče ekologie, tak ke snižování populace hrabošů dochází přirozeně – díky většímu výskytu dravců, jak jsme již uvedli.